V klasické sportovní literatuře můžeme najít informaci o rozdělení svalových vláken na 2 typy podle rychlosti zkrácení svalů. První typ jsou pomalá svalová vlákna a druhý typ jsou rychlá svalová vlákna. Toto složení se geneticky dědí a nedá se tréninkem ovlivnit.

Jediná možnost, jak je možné člověka, který je geneticky pomalý, udělat rychlejším, je za prvé zlepšit jeho techniku, za druhé zlepšit řízení motorických jednotek neboli naučit člověka zapojovat všechna svalová vlákna, která má, a za třetí zvětšit počet svalových vláken ve svalech. Největšího efektu se dá dosáhnout právě zvětšením počtu svalových vláken ve svalech neboli silovým tréninkem vedoucím k zvětšení svalové hmoty. Je ale nutné si uvědomit, že sportovec, který je geneticky pomalý, nikdy nedosáhne stejně dobrých výsledků jako sportovec, který je geneticky rychlý.

Kromě rozdělení svalových vláken na rychlá a pomalá se podle Selujanova ještě dají svalová vlákna dělit na glykolytická (GSV) a oxidativní (OSV). Jestli bude vlákno glykolytické, nebo oxidativní, záleží jenom na množství mitochondrií v určitém vlákně, a to je jak známo možné měnit pomocí tréninku.