Základní podmínkou pro hubnutí je, aby výdej energie byl větší než příjem. Pro hubnutí lze využít běžných aerobních cvičení, jako je jízda na kole nebo chůze, ale mnohem efektivnější je statodynamický silový trénink v kombinaci s aerobními cvičeními.

Číst dál...

Nejzdravější formy cvičení jsou ty formy, které vedou ke zvýšené produkci hormonů. Díky zvýšené produkci hormonů jde dosáhnout ozdravného účinku na celý organismus a zlepšit funkci endokrinního a imunitního systému, které jsou klíčové pro naše zdraví.

Číst dál...

V kulturistice se používá pro rozvoj svalové hmoty nejčastěji metoda opakovaného úsilí čili silový dynamický trénink. Při této metodě se cvičí s poměrně velkou zátěží 60–80 % od maxima a bere se taková váha, která se nedá uzvednout více než 8–12×. Takový trénink rozvíjí jenom rychlá svalová vlákna a nemá žádný účinek na pomalá svalová vlákna, která běžná populace používá v životě nejčastěji. Protože se zvedá poměrně velká zátěž, tento trénink zvyšuje tlak a tepovou frekvenci do vysokých hodnot a může vést k poškození srdce a u starších lidí i k infarktu. Takový trénink není vhodný pro děti a lidi staršího věku.

Číst dál...

Statodynamický silový trénink byl vynalezen profesorem Viktorem Selujanovem a je zaměřen na rozvoj oxidativních svalových vláken (OSV).

Číst dál...

Oxidativní svalová vlákna (OSV) jsou většinou pomalá svalová vlákna. Tato vlákna jdou zapojit bez většího úsilí a sportovec je zapojuje v tréninku často. Z tohoto důvodu jsou plná mitochondrií. Takové vlákno při správném stravování může během sportovní aktivity pracovat hodiny, aniž by tvořilo kyselinu mléčnou. Další výhodou tohoto vlákna je schopnost pohlcovat pyruvát z GSV, který právě vede k tvorbě iontů vodíku a kyseliny mléčné.

Číst dál...

Glykolytické svalové vlákno (GSV) je většinou rychlé svalové vlákno, které sportovec neumí během své sportovní aktivity zapojit nebo ho zapojuje velmi málo. Z tohoto důvodu je v takovém vlákně málo mitochondrií. Může to být ale i pomalé svalové vlákno. Lidem nesportujícím nebo po úrazech se můžou i pomalá svalová vlákna přeměnit v GSV. Pokud sportovec přestane sportovat například kvůli úrazu nebo nemoci, tak už po 14 dnech jsou jeho vytrvalostní schopnosti téměř na nule a všechna jeho vlákna, a to jak rychlá, tak pomalá, se přemění v GSV. Proto je tak důležité dělat speciální kondiční přípravu, která vede k pravidelnému zapojování GSV a vytvoření v nich mitochondrií.

Číst dál...

V klasické sportovní literatuře můžeme najít informaci o rozdělení svalových vláken na 2 typy podle rychlosti zkrácení svalů. První typ jsou pomalá svalová vlákna a druhý typ jsou rychlá svalová vlákna. Toto složení se geneticky dědí a nedá se tréninkem ovlivnit.

Číst dál...

V klasické sportovní literatuře se můžeme dočíst o různých druzích vytrvalosti, a to například o rychlostní, krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Podle klasických doporučení má být každý druh vytrvalosti trénován zvlášť, protože u každého druhů vytrvalosti převládá jiný druh energetického zásobování. Různé systémy energetického zásobování existují, ale nejsou správně pochopeny. Ve skutečnosti jsou všechny tyto druhy vytrvalosti jenom bezvýznamná slova pro nějaké odpozorované kvality sportovce a jsou závislé hlavně na počtu svalových vláken a množství mitochondrií v těchto vláknech.

Číst dál...

Selujanova metoda sportovní přípravy se odlišuje v první řadě tím, že není založená jenom na praktických zkušenostech, ale je teoreticky odvozena podle matematického modelu virtuálního sportovce.

Číst dál...

Viktor Selujanov je profesorem a doktorem biologických věd. Je specialistou v oblasti antropologie, fyziologie, sportovní teorie a tělesné kultury a také autorem řady vědeckých vynálezů a inovativních technologií.

Číst dál...